Prológ: U ohnište
Zhluboka se nadechl kouře a pomalu ho vydechl. Většina jeho tváře byla zahalena tlustou, starou kapuci, která skrývala jeho tvář.
Představil se nám jako Bard, ale nikdo mu nevěřil. Jeho hlas byl hluboký a drsný. Měli jsme podezření, že putoval v tom strašidelném lese sám.
Nicméně nám nabídl, že nám poví příběh, pokud mu dáme něco k jídlu a necháme ohřát u ohně. Dovolili jsme mu, aby přisedl, nebylo to kvůli jeho pohádce, ale nemohli jsme ho nechat cestovat dál tím strašným lesem. Navenek jsme byli klidní, ale byli jsme ve střehu, abychom byli připraveni pro případné nebezpečí. Byla ledová noc, a jeho tichý hluboký hlas jakoby se nesl přes hory. Odložil svou píšťalu, otevřel ústa a začal vyprávět.
Episoda 1: Genesis
Příběh, který vám řeknu je o těch, jimž říkáme bohové. Poslouchejte pozorně, protože toto je pravdivý příběh. Dávno, v časech před myšlenkou, byla planeta, ve které bylo všechno tvoření pomíchané. Zeměkoule byla malá a velká, tmavá a jasná, všechno a nic.
Před sto miliony let, začala zeměkoule růst a začali se v ní vytvářet dvě síly. Jak rostly, vyvinulo se jim vědomí a ego a rozdělili se na světlo a tmu. Světlo se stalo ženou a nazvalo se Einhasad, tma se stalo mužem a nazvalo se Gran Kain. Tyto dvě bytosti způsobily začátek celého vesmíru, a všichni je dnes známe.
Einhasad a Gran Kain spojili své síly, aby unikly ze zeměkoule. Při úniku se zeměkoule rozbila na několik částí. Některé vzlétli a stalo se z nich nebe, některé spadly a stala se z nich země. Mezi nebem a zemí další části vytvořily vodu a půdu.
Duch země nazývaný Éther, byl při uniku také zničen. To na světě stvořilo mnoho druhů zvířat a rostlin. Z ducha Étheru byl stvořen “Genesis”. Byl nejsilnějším ze svého rodu obrů. Obři byli známí svou moudrostí, inteligencí a silou. Svou věrnost slíbily Einhasad a Gran Kainovi, protože to oni stvořili jejich život a svět. Bohové byli spokojeni a jmenovali obry mistry všech živých bytostí. To bylo před smrtí a ráj opravdu existoval.
Einhasad a Gran Kain zrodily své božské potomky. Prvních pět se stalo vládci zeměkoule. Nejstarší dcera Shilien se stala bohyní vody. Nejstarší syn Paagrio řídil oheň a druhá dcera Maphr řídila zemi. Druhý syn Sayha se stal mistrem větru. Pro nejmladší dceru Evu, již nic nezůstalo a tak stvořila básně a hudbu. Zatímco jiní bohové byli zaneprázdněni svými povinnostmi. Eva psala básně a skládala hudbu. A tak začal věk a na zemi nebylo žádné místo, o kterém by bohové nevěděli.
Episoda 2: Stvoření Ras
Einhasad byla bohyní tvoření a k tomu používala svého ducha. Její děti používali její moci pro stvoření těchto forem života:
Shilien vštípila ducha vody do první formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa elfů.
Paagrio vštípil ducha ohně do druhé formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa orků.
Maphr vštípila ducha země do třetí formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa trpaslíků.
Sayha vštípil ducha větru do čtvrté formy, která byla vytvořena. A tak byla vytvořena rasa arteias.
Gran Kain byl bůh ničení. Když viděl práci Einhasad, stal se zvědavým a závistivým. Napodobil tedy Einhasad a vytvořil formu k obrazu svému. Poté šel za Shilien, jeho nejstarší dcerou, a žádal ji, aby formy vštípila ducha vody. Shilien byla velice překvapená a řekla mu. “Otče, proč to chceš udělat? Einhasad, má matka, je bohyní tvoření. Prosím nechtějte práci, která vám nenáleží. Stvoří, které dostane život od boha ničení jen způsobí pohromu.” Ale Gran Kain se jen tak nevzdává. Po dlouhé době přesvědčování, dostal Shilienin souhlas.
“Musím to udělat takto. Svého ducha vody jsem již dala matce, ale tobě můžu dát zbytky.” Shilien dala Grain Kainovy ducha špinavé a nečisté vody. Grain Kain mel velikou radost.
Nicméně Grain Kain cítil, že jeden duch pro jeho stvoření nestačí. A proto zašedl za Paagrionem, jeho nejstarším synem. Stejně jako Shilien i Paagrio varoval svého otce. Však nemohl odmítnou svého otce a tak mu daroval ducha umírajícího ohně. Grain Kain měl velikou radost.
Maphr se slzami v očích také varovala otce, ale po jeho naléhání mu dala ducha neplodné a znečištěné země. Sayha, po jejím přesvědčení, dala otci ducha divokého a nezkrotného větru.
Když Grain Kain získal všechny duchy spokoje křičel “Podívejte se na bytosti, které já stvořím! Podívejte se na ty kteří dostali ducha vody, ducha ohně, ducha země a ducha větru! Budou silnější a chytřejší než obři! Budou ovládat celý svět!”
Grain Kain s pýchou křičel k celému světu a vštípil duchy do své formy. Výsledek byl katastrofální. Jeho potomci byly slabí, hloupí, lstivý a zbabělí. Všichni Kainovým výtvorem pohrdali. Aby Kain překonal své hanebné selhání, opustil své potomky a na nějaký čas se ukryl před zraky ostatních. Jeho potomci jsou dnes nazýváni lidmi.
Rasa elfů byla moudrá a dokázala používat magii. Nebyli však tak moudří jako obři a proto je obři nechali pracovat v politice a magickém umění.
Rasa orků byla silná. Měli nevyčerpatelnou sílu a jejich zuřivost je poháněla kupředu. Nebyli však tak silní jako obři a proto je obři ponechali válečnému umění.
Rasa trpaslíků byla zručná. Trpaslíci byly dobří inženýři, zruční matematici a vynikaly v mistrovství jemného umění. Obři jim proto dovolili pracovat ve výrobě a bankovnictví.
Okřídlená rasa arteias nadevše milovala svobodu a volnost. Obři si chtěli podrobit létající rasu, avšak když arteisanům sebrali svobodu, rychle zeslábli a zemřeli. Obři byli smutní ze svého skutku, a proto nechaly arteisany volně létat. Ty jim na oplátku nosily informace z celého světa.
Lidé nedokázali udělat nic dobře a tak se staly otroky obrů. Dělali všechnu špinavou práci. Život lidí nebyl o nic lepší než život zvířat.
Episoda 3: Válka Bohů
Gran Kain byl nepřemožitelný bůh. Udělal však velkou chybu, svedl Shilien, nejstarší dceru Einhasada. Gran Kain a Shilien dokázali svůj poměr utajit před Einhasad jen do doby než Shilien otěhotněla. Když to Einhasad zjistila, strašně se rozzuřila. Svrhla svou dceru z trůnu vodní bohyně, a rozhodla se ji vyhnat na kontinent. Gran Kain se k Shilien otočil zády a zanechal jí jejímu strašlivému osudu samotnou.
Opuštěná a těhotná Shilien uprchla na východ do temných lesů. Zde v ukrutných porodních bolestech proklínala Einhasadu a Gran Kaina.
Shilieniny děti, poznamenané zoufalstvím a hněvem se stali démoni. Mezi nimi byli i nejsilnější monstra kontinentu - Draci. A tak bylo zrozeno šest draků na potrestání šesti bohů. Shilien byla naplněna hněvem k Einhasad protože ji vyhnala a ke Gran Kainovi za to, že ji svedl a odvrhl. Spojila sílu svých dětí a vytvořila armádu, která ji měla pomstít.
Nejsilnější draci byli veliteli armády démonů, určené k zabití bohů. Doslechla se to i Aulakria, drak světla, a se smutkem v očích řekla: “Matko, ty nevíš, co děláš. To opravdu chceš navždy zničit bohy? Opravdu chceš, aby se tvůj otec, matka a sourozenci váleli na zemi v kaluži své vlastní krve?” Shilien však Aulakriu neposlechla.
Konečně armáda démonů napadla palác, kde žijí bohové, a strašlivý boj začal. Šest draků zničilo vše, co bylo v paláci. Dokonce i bohové byli vystrašení neuvěřitelnou mocí draků. Bitva neměla konce. Přesto, jestliže by válka nepřestala, svět by zanikl a s ním i všechny živé bytosti.
Mnoho božích bojovníků a démonů bylo zabito. Každý den se zahřmělo, když se obě armády střetli v boji. Obři a jiné živé bytosti země se třásly a sledovali hrozný boj. Prudká bitva pokračovala po několik let a nakonec se rovnováha postupně naklonila k jedné ze stran. I přes četná a vážná zraněni, Einhasad a Gran Kain, měli větší moc a pobily mnoho démonů.
Draci stále bojovali, ačkoliv měli vážná zranění. Jejich únava byla stále víc a víc jasnější. Po nějakém čase to vypadalo, jakoby válka skončila zničením Shilieniny armády. Nakonec draci roztáhli své křídla a daly se na útěk. Zbývající démoni se k nim přidali. Bohové chtěli pobít prchající armádu, ale jejich zranění byla tak vážná, že pouze přihlížely ústupu draků a démonů.
Když Shilieniny děti prohrály válku, Shilien nemohla vydržet svůj smutek. Vytvořila si proto Podsvětí a stala se jeho vládkyní.
Episoda 4: Povodeň
Když byla Shilien pryč, zdědila Eva trůn vodní bohyně. Eva byla vždy trochu bláznivá, ale potom, co postihlo její starší sestru a následné válce mezi bohy, stala se téměř šílenou. Aby se vyhnula té strašné odpovědnosti, kterou po své sestře dostala, vykopala si Eva v jednom ze svých jezer ukryt, do kterého se schovala.
Bez bohyně vody se vodní duše pohybovaly zmateně a bezcílně. Někde tekla voda proudy a tvořila velké močály, jinde voda netekla vůbec a tvořila pouště. Velká část kontinentu se dostala pod vodu a v oceánech se zase začali objevovat ostrůvky. Na některých místech pršelo dnem i nocí až do doby než byly zaplaveny i špičky hor.
Tam kde zůstal nějaké suché místo, všechny bytosti se na něj hrnuly, aby povodeň přežily. Všechny živé bytosti na kontinentu trpěli a tak obři za všechny živé bytosti poprosili bohy o pomoc. Einhasad a Grian Kain hledali všude na kontinentu, až konečně našly jezero, ve kterém byla Eva ukryta.
“Evo podívej se co se stalo, kvůli tvé zbabělosti. Zničila jsi harmonii tohoto kontinentu, který jsme vytvořily s velkým úsilím. Už ti nebudu tolerovat tvou lhostejnost!” Einhasad byla tak rozčílená, že její oči plály rudým plamenem.
Kvůli záplavám mnoho obrů a zvířat a bytostí uteklo do podsvětí k bohyni Shilien. To dělalo Einhasad velké starosti. Eva se třásla strachem a nakonec se podala vůli matky. Když Eva konečně usedla na trůn vodní bohyně, pohromy přestaly. Nicméně bylo velmi obtížné obnovit zaplavený kontinent.
Episoda 5: Problém s Obry
Obři začali pochybovat o své víře k bohům. Grain Kain ukázal svou hloupost tím, že stvořil tak podřadnou rasu jako jsou lidi. Navíc kvůli jeho oplzlým skutkům a Einhasadini žárlivosti, bylo stvořeno podsvětí, z kterého vyšlo mnoho démonů. A završila to neschopnost Evy, kvůli které byl kontinent téměř zničen. Semínko pochybností začalo klíčit v mysli obrů. Takovým to bohům jsme slíbily věrnost?
Obři si mohli dělat co chtěli, podle potřeby se mohly pohybovat v božském paláci. Dokázali použít kouzlo k tomu, aby zvedli ostrov do vzduchu a žily jako bohové. Dokázali si prodloužit život, že byli nesmrtelní jako bohové. Obři si začali myslet že jejich síla je stejná jako ta božská. Přes jejich velkou moudrost se stali arogantními. A tak se obři rozhodli stát se bohy.
Začali experimentovat s úpravou bytostí aby mohly vytvořit nové rasy. Obři seslaly tak silné kouzlo aby mohli konat tyto zázraky -”věda”. Obři svým uměním začali vytvářet armádu, která by měla sloužit k boji proti bohům. Tam, kde zklamala Shilien mělo uspět šest draků a nespočetně démonů.
Bohové to viděli a byli rozzuřeni. Einhasad bohyně, která jediná měla právo tvořit byla němá hněvem. Přísahala že zničí všechny obry, kontinent i celý svět. Grain Kain jí prosil aby zůstala klidná. “Tak jako vy jste matka tvoření” řekl “já jsem bůh ničení. Sama víš čím jsem musel projít a co jsem způsobil, když jsem prahnul po tvé úloze.
Já potrestám obry za jejich aroganci, jestliže pořád chceš zničit svět, budu proti tobě bojovat se vším co mám” Grain Kain nechtěl dovolit zničení kontinentu za žádnou cenu a Einhasad byla velice uražena. Nicméně oba byli stejně silní a proto Einhasad nemohla nic udělat.
Einhasad nakonec ustoupila. Aby potrestala obry, rozhodla se že si půjčí Grain Kainovo kladivo - známé jako kladivo zoufalství. Kvůli jeho velké ničivé moci ho Grain Kain ještě nikdy nepoužil. V zuřivosti Einhasad zvedla kladivo vysoko nad hlavu a svrhla ho do středu města obrů.
Episoda 6: Konec Věků
Až když začali z nebe padat rudé plameny, uvědomili si obři že udělali velikou chybu. Proto spojili své síly v snaze odvrátit zuřivé poselství Einhasadinina Kladiva Beznaděje. Avšak i s jejich vskutku obří sílou se jim podařilo změnit směr kladiva jenom nepatrně, a to stále sestupovalo na zem.
Jediný jeho úder stačil na zničení největšího města světa, bezpočet obrů a jiných národů zaniklo v jediném okamžiku. V zemi zůstal obrovský kráter a ohromné vlny pokryly jeho povrch. Když to všechno skončilo, téměř všichni obři byli mrtví.
Ve snaze vyhnout se Einhasadininmu hněvu, ti kteří chtěli přežít utekli na východ. Jejich cesta se téměř shodovala s trasou, kterou kdysi letěla i Shilen. Avšak Einhasad obry nepřestávala lovit a jednoho po druhém je spalovala blesky, které používala místo šípů. Zbývající uprchlí obři se třesouce strachy začali modlit ke Gran Kainovy.
“Gran Kaine, Gran Kaine! Už jsme si uvědomili pochybnost našeho konání. Jenom ty můžeš zastavit hněv a amok který se zmocnil Einhasad. Nenech nás vyvraždit! Nás, kteří jsme byli zrozeni na stejném místě jako ty, kteří jsme nejmoudřejší a nejsilnější stvoření na zemi!”
Gran Kaina se najednou zmocnila veliká lítost nad těmato ubohýma stvořeníma a pochopil, že obři už trpěli dostatečně za svoje opovážlivé chování. Vzal proto nejhlubší vody jižních moří a zatarasil Einhasad cestu.
Einhasad byla zlostí bez sebe. “Co to má znamenat?! Kdo se opovažuje postavit se mi do cesty? Evo, má milovaná dcero, okamžitě odstraň vodu, která mi brání v cestě, jinak se připrav čelit osudu své starší sestry!”
Eva se bála Einhasad a proto okamžitě vrátila vodu zpět do moře. Einhasad pokračovala v lovení obrů zabíjejíc jednoho za druhým. Obři začali opět žadonit u Gran Kaina o pomoc.”
Gran Kaine! Ty jež jsi nejmocnější z bohů! Einhasad nás nepřestává lovit, rozhodla se nás všechny vyhubit! Vzýváme tě- prosím měj slitování a zachraň nás!” Gran Kain zvedl zemi, na které obři stáli. Vysoký sráz znemožnil Einhasad lov a ona hlasitě zvolala.”
Maphr, má milovaná dcero! Kdo se to opovažuje protivit se mi? Okamžitě vrať tu zem zpátky dolů, jinak tě potká osud tvé sestry!” Vystrašená z těchto slov se Maphr pokusila vrátit zem dolů, ale Gran Kain ji zastavil.”
Proč to už konečně nevzdáš, Einhasad? Celá země zná tvůj hněv a obává se ho. Moudří ale pochabí obři cítí svou chybu každou částečkou svého těla. Nech je být! Národ hrdých a vznešených stvoření- které svého času vládli světu - se skrývá na úzkém lánu země a třese se strachy ve snaze utéct před tebou. Už nemají na to, aby mohli měřit sílu s bohy. Tohle místo bude navěky vězením obrů. Utiš svůj hněv, tvoje pomsta je dokonána.”
Einhasad zuřila, ale nemohla konat proti Gran Kainově vůli- byl totiž obdařen stejnou mocí jako ona sama. Rozhodla se proto, že bude lepší- jak řekl Gran Kain- nechat obry na tom rovném, nehostinném kousku země. Nechat je navěky litovat své hříchy raději než je všechny pobít. Ukončila teda svůj lov a vrátila se domů.
Později už Einhasad téměř nezasahovala do dění na zemi, protože byla velice zklamána bytostmi které na ní žili. Gran Kain také souhlasil, že už se na zemi nebude ukazovat. Věk bohů se chýlil ke konci.
Episoda 7: Zpátky u ohnište
Cizinec se odmlčel. Byli jsme tak pohlceni příběhem, že se počas vyprávění nikdo ani nehnul. Cizincův hlas, i když měkký, nám pronikal hluboko do hlavy- působil, jako by se za tím skrývala magie. Legenda, kterou nám vyprávěl, byla úplně jiná od té, kterou jsme znali my, ale kupodivu nikdo nic nenamítal. My, nejzkušenější válečníci kteří chodí po téhle zemi, jsme byli fascinováni jeho vyprávěním, a přesto také trochu nervózní a vyplašení z tohoto jednoduchého muže. Když nedaleko znenadání vzlétla sova, pleskot jejích křídel způsobil, že sebou všichni polekaně trhli.
Cizinec se pousmál, zvedl doutnající dýmku ke svým rtům a pokračoval ve vyprávění. “Neodsuzujte hned můj příběh za to, že je jiný než jaký o bozích znáte vy. Neexistuje žádný důkaz, že vaši kněží jsou blíž k pravdě nežli potulní básníci. Minulost bohů je jenom jejich vůle, nikoli vůle lidí. Jak tedy mniši mohou znát pravdu? Teď už ale opět poslouchejte. Tohle je příběh země po odchodu bohů. Vaše vlastní historie.
Episoda 8: Následky Války
Po náhlom zmiznutí obrov upadol svet do veľkého nepokoja. Elfovia, orkovia, trpaslíci a ľudia, zvyknutí na vládu obrov boli odkázaní sami na seba. Na vrchole tejto strašidelnej novej vlády, svet v ktorom žili bol poznačený úderom Kladiva Zúfalstva. Mnohí zomreli počas pohromy ktorú vyvolala Einhasad a mnodí ďalší zomreli v nastávajúcom chaose. Rasy na zemi sa modlili k bohom za spásu, ale bohovia neodpovedali.
Prví kto sa chopil moci nad situáciou boli elfovia, keďže to bola rasa zodpovedná za politiku počas vlády obrov. Elfovia úspešne zjednotili rasy a pokračovali v bežnom živote. Ale časom sa ukázalo že elfovia nemali schopnosti vládnuť tak ako obrovia. Prví kto sa postavili proti elfom boli orkovia.
“Sú elfovia silnejší ako my? Nie! Majú elfovia právo vládnuť nám? Nie! Nedopustíme aby tí čo sú slabší ako my nám vládli!”
Vojenská moc orkov bola veľká a po živote v mieri nemali elfovia šancu proti hrdým a nebojácnym orkom. Väčšina územia sa rýchlo stala orkským teritóriom a elfovia boli zatlačení na kraj kontinentu. Tam elfovia vyhľadali pomoc trpaslíkov, ktorí so svojim veľkým bohatstvom a lepšími zbraňami mali šancu proti orkom.
“Rasa zeme,” kričali elfovia, “Pomôžte nám. Násilné orkské hordy nás prenasledujú s ich brutálnou mocou. Poďte — spolu s nimi bojujme.”
Ale trpaslíci chladne odmietli ich volania o pomoc. V ich očiach sa svet obrátil v prospech orkov. A nebol dôvod aby sa pragmatickí trpaslíci spájali so slabými elfmi. Elfovia boli nahnevaní, ale nemohli zmeniť ich rozhodnutie.
Elfovia sa rozhodli hľadať pomoc u arteianov - rase vetra. Ich výzvedné znalosti a vzdušné útoky by boli dostatočnou pomocou pre elfov v boji proti orkom. Elfská delegácia sa vypravila na kraj sveta hľadať pomoc arteianov.
“Rasa vetra, pomôžte nám! Barbarskí orkovia nás utláčajú svojou silou. Spojme svoje sily a spoločne ich priučme ich hlúposti!”
Ale, ako vždy, arteiania nemali záujem o politiku alebo vojny zeme. Rozhodli sa zostať neutrálni a schovali sa hlbšie vo vnútrozemí. Elfovia boli zúfalí. “Beda, nikto nám nepomôže! Je toto náš koniec? Získajú hnusní orkovia všetky územia, slávu a bohatstvo pre seba?”
Episoda 9: Nová Aliance
Odmítnuti užitečnými trpaslíky a neutrálními Arteias, opuštění Elfové vedli válku proti Orkům. Opuštění truchlily nad jejich osudem, Elfové byli překvapeni objevením neznámého cizince v jejích řadách. Cizinec si poklekl před Elfským králem, kdo vykoukl blíže k prohlédnutí cizince byl zástupce Lidské rasy. Cizinec nosil věnec vytvořený z větviček.
“Kdo je to? Vládce nevznešených lidí?” ptal se Elfský král.”Přišel si aby si zesměšnil náš nepříjemný vztah?”
Člověk sklonil svou hlavu a řekl, “Ne, moudrý králi. Přišli sme zjistit jestli by vám naše chabé vojska mohly nějak pomoci.”
Elfové se radovali, ačkoli lidé byli hloupí a slabí, jejich ohromné počty by mohly pomoci v bitvě.”To je velmi chválihodné lidský králi. Elfský král se podřídil. “Můžeš býti bezvýznamná bytost, ale tvá věnovaná oddanost a tvá ochota obětovat svůj život pro nás je obdivuhodná. Vstup do bitvy a určitě získáš postavení přímo pod Elfskou rasou.”
Lidský král se hluboce poklonil před elfským králem, poté zvedl svou hlavu, obklopen jeho elfským protějškem.
“Nejvznešenějsí Elfský králi”, řekl, “My lidé máme ale jeden požadavek předtím než začneme bojovat pro slavné vítězství elfské rasy. Jsme příliš slabí. Naše zuby nejsou schopny poškrábat kůži orků a naše drápy jsou nepoužitelné proti jejich svalům. Žádáme tě, uděl nám sílu postavit se proti nim. Nauč nás znalosti tvojí magie.”
Tento drzý požadavek šokoval a rozvzteklil elfy. Naučit lidi magii? Nikdy! Kouzlení magiie přemění člověka v hromádku popelu, ale elfská vůdkině Veora prosila. Cítila že lidé nebudou ohroženi a měli by být vážení. Lidé byli příliš slabí, pochybovali že by lidé mohli ultouct orky bez pomoci. A z jejich podřadnou mysli, by lidé nebyli ohroženi dokonce i kdyby se byli schopni naučit magii. Toto postavení proti králi ji později mohlo stát život.
Lidé rychle pohltily cestu magie, učili se mnohem rychleji než elfové očekávali. Lidské těla, ačkoli nebyli tak silné jako orkské, zesílili díky tvrdé práci a boji mezi sebou. Byli obratní se svými rukami a mohli zručně ovládat zbraně, a více než všechno ostatní, jejich počty byly obrovské a působivé. Během krátké doby se lidská vojska stala hrozivou sílou.
Episoda 10: Zrada Spojencov
Ľudsko-Elfská aliancia začala premáhať orkov. Keď sa vojna obrátila v prospech aliancie, trpaslíci zmenili názor a začali vyrábať zbrane a zásoby pre ľudí. So silnejšou zbrojou a ostrejšími zbraňami od trpaslíkov dokázali ľudia poraziť orkov aj bez pomoci elfoských síl.
Elfovia si začali byť neistí, aj keď počet aliančných víťazstiev narastal. Cítili že ľudia sú silnejší a mimo ich kontrolu. No aj napriek tomu elfovia nedovolili aby ich neistota ich trápila, lebo neverili že by sa najnižšia zo všetkých rás - ľudský odpad - mohla vzbúriť. A s prichádzajúcim víťazstvom nad orkami nemali ľudia čas sa zaoberať obavami z ľudí. Ľudia postupne získavali väčšiu magickú moc a eventuálne sa vojna skončila elfsko-ľudskou alianciou. Orkovia boli donútení podpísať ponižujúcu mierovú dohodu a rýchlo sa stiahli do bezpečia ich nór v severných častiach Elmoru.
Vodca orkov sa pri odchode smial, “Hlúpi elfovia. Toto víťazstvo nebolo vaše, ale tých špinavých ľudí. Ako teraz chcete ovládať monštrá, čo ste sami stvorili?”
Pravdivé boli jeho slová a elfovia teraz čelili novej hrozbe - ľuďom. Ale po dlhom boji ostali elfovia príliž unavení na ďalší boj. Naopak ľudia s novonadobudnutou mágiou boli silní. A tak ľudia povstali proti elfom.
Príliž neskoro si elfovia uvedomili že chovali na svojich prsiach hada. Začal sa neľútostný boj mágie proti mágii a zem sa znovu otriasla. Ale elfovia boli príliž slabí aby mohli odporovať ľuďom. Elfovia boli postupne utláčaní až kým sa dali na ústup do bezpečia ich lesa. Z tohto bezpečného miesta sa pripravovali na posledný úder proti ľuďom. Elfská mágia bola v týchto lesoch najsilnejšia a tak chceli využiť túto výhodu v ich prospech.
Elfovia vykopali hlboké chodby, ktoré sa vzápätí ozývali zvukmi mečov a výkrikov boja. Ale jasnými víťazmi v trojmesačnom obliehaní boli ľudia. Ani elfská hrdosť, ani sila elfského lesa, ani silnejšia elfská mágia nemali šancu proti nekonečnému zástupu ľudskej armády. Elfovia utrpeli obrovské straty a dali sa útek hlboko do lesa. Pri ústupe vytvorili silné magické bariéry okolo lesa aby zabránili vsupu ľudí a iných rás. A tak sa ľudia stali dobyvateľmi sveta.
Episoda 11: Návrat k ohništi
Cudzinec zdvihol pohľad, jeho posledný príbeh sa skončil. Ten príbeh bol iný ako ktorýkoľvek čo sme počuli, ale bol nám záhadne povedomý. Nádherná elfská deva sediaca s nami bola ticho, slzy jej tiekli z očí.
Noc bola hlboká počas jeho rozprávania a zvuky nočných zverov utíchli. Vietor prestal hladiť listy nad našimi hlavami a aj voda v neďalekom potoku akoby stíchla. Nocou sa ozýval iba zvuk našeho dýchania a praskanie ohňa. Zdalo sa ako keby celá príroda načúvala príbehu vyprávanému pri ohníčku. Naklonili sme sa bližšie keď si cudzinec odkašľal a pokračoval.
“No, nieje to irónia keď sa najnižší zo všetkých rás, ľudia, stali pánmi sveta? Ale to je výsledok ľudskej vôle. Ani bohovia nikdy neočakávali že by sa ľudia stali pánmi sveta.”
“A teraz vám poviem príbeh o najbriliantnejšom ľudkom kráľovstve aké kedy existovalo. Toto je príbeh ľudí, čo šli rovnakou cestou ako obri.”
Episoda 12: Propsaná historie
Počas dlhých bojov s orkami a elfmi si ľudia začali medzi sebou tvoriť primitívne kráľovstvá. Centrálnu skupinu tvoril klan Athena a ľudia zruční v mágii. Chránili svojich ľudí, držali poriadok prostredníctvom vyhrážok a miestami sa účastnili v malých a veľkých bitkách.
Poriadok nastal keď vodca Atheny, Shuniman, spojil územia teraz známe ako Aden a Elmore. Svoje kráľovstvo nazval Elmoreden a ustanovil sa jeho imperátorom. Koruna z listov stromov predtavujúca jeho predkov sa stala zlatou korunou s ligotavými drahokamami. Stal sa známy a mocný skoro ako bohovia v očiach jeho nasledovníkov.
Imperátor Shuniman mal obavy z krátkeho života ľudí. Fakt že Gran Kain, boh smrti a ničenia bol ich tvorcom, dával ľuďom komplex menejcennosti. A to že boli stvorení so zbytkov ostatných rás bolo hlboko ponižujúce pre nových vládcov sveta. Pre nové kráľovstvo potrebovali nový mýtus, novú históriu, ktorá by z nich spravila hrdé bytosti.
Eventuálne, po rozsiahlej náboženskej reforme, spravil Shuniman Einhasad bohyňu ľudí namiesto Gran Kaina. Mýty a história sa prepísali a tí čo robili čiernu mágiu ako aj nasledovníci Gran Kaina boli prenasledovaní. Náboženská reforma pokračovala po generácie až kým ľudia uverili že Einhasad je bohyňa dobra a ich stvoriteľka a Gran Kain je jednoducho boh zla. Keď to Gran Kain zistil, len sa zasmial.
“Nebudem sa hnevať aj keď ma nebudú uctievať. Ale hlúpi ľudia, akokoľvek sa snažíte chytiť nebesá vašimi rukami — sú nebesá skutočne menšie ako váš úchop?”
Episoda 13: Elmoreden a Perios
Počas vlády Imperátora Shunimana Elmoreden rástol, ale v Gracii, mieste za oceánom vznikali nepokoje. Gracia bolo rozmanité a nebezpečné územie. Mnoho ľudských skupín bojovalo o nadvládu, no nebola žiadna silnejšia čo by zjednotila ostatné. Malé kráľovstvá vyrastali na tomto území, bojujúce medzi sebou či už v malom alebo vo veľkom v boji o dominanciu.
V deň keď silná armáda Elmoredenu vtrhla do Gracie po morskom moste, kráľovstvá Gracie boli donútené zjednotiť sa v spoločnej obrane. V tomto procese sa zničilo množstvo aristokracie. Zostávajúcia aristokracia narastala na sile. Na konci boli vojská Elmoredenu odrazené, a v Gracii sa sformovalo spojené kráľovstvo Gracie. Toto kráľovstvo sa nazývalo Perios.
A tak Perios a Elmoreden pokračovali v boji o dominanciu. Elmoreden, korý bol skôr založený a mal obrovskú vojenskú moc, bol omnoho mocnejší. Ale Perios mal svoje vlastné výhody. Bol to oceán oddeľujúci obe kráľovstvá limitoval smer útoku Elmoredenu. A takisto ľudia z Periosu mali v moci silné relikvie ktoré tu zanechali obri a mohli byť výhodou vo vojne. Elmoreden aj so svojou ohromujúcou silou nemohol poraziť Perios.
Episoda 14: Beleth a Ivory Tower
Kráľovstvo Elmoredenu bolo domovom Ivory Tower, inštitúcie pre výuku mágie. Mágovia v Ivory Tower pracovali na odhalení, štúdiu a zdokonalení mágie starovekých obrov. Sila učňov z Ivory Tower bola veľká a raz dosiahla skoro rovnakú silu ako Elmoredenský imperátor.
Z Ivory Tower pochádzal Beleth, najsilnejší mág zo všetkých a jeden z najväčších géniov aký kedy kráčali po zemi. Bol posadnutý mágiou obrov a chcel získať všetky ich tajomstvá. Ale sila obrov bola prekliata a nevhodná pre človeka. A tak ako ju postupne získava,l sa Beleth stal ambicióznejší a netrpezlivejší. Zalarmované kráľovstvo a mágovia sa spoločne postavili Belethovi. Ale Beleth mal obrovskú moc v čiernej mágii.
Nakoniec mágovia z Ivory Tower použili zakázanú čiernu mágiu aby prekonali Belethovu silu, tak aby ho uväznili a zavreli v chodbách pod vežou. No napriek rytierom a mágom strážiacim zámku sa Belethovi podarilo utiecť. Utiekol na Hellbound Island kde znovu získal sily a pokračoval v jeho snahe dobyť svet.
Čierna mágia použitá na chytenie Beletha mala ďalší efekt. Južná časť územia, teraz známeho ako Gludio, bola premenená na pustatinu použitím čiernej mágie a mnoho ľudí bolo zabitých použtím týchto kúziel. Z tohto kráľovstvo obvinilo Beletha a rozšírilo správu že Beleth bol diabol medzi ľuďmi.
Episoda 15: Nespokojnosť Elfov
V Elfských lesoch sa zatiaľ konali veľké zmeny. Po strate kontrly územia v prospech ľudí, elfovia vo veľkom stratili záujem bojovať. Už zabudli na svoju ambíciu vládnuť kontinentu a stačil im mierumilovný život v ich lesoch.
No vytvorila sa skupina zvaná Hnedí Elfovia, ktorí boli nespokojní s životom elfov. Posadnutí silnou ambáciou, trvali na tom že boje s ľuďmi musia pokračovať - aj keď by to znamenalo použitie zakázanej čiernej mágie. Tento postoj sa však stretol s odporom ostatných Elfov. V tomto čase as medzi Hnedými Elfmi objavil Ľudkský mág, predstúpil pred ich vodcu a riekol.
“Kráľ Hnedých Elfov - ty chceš moc. Ale Stromoví Elfovia a ich stúpenci sa obávajú že by si získal moc, ktorú si zaslúžiš. Boja sa len toho či zaútočíš na nich, alebo privedieš ešte väčšiu pohromu útokom na Ľudí. Sú to tieto slabé myšlienky, ktoré v Elfoch vyvolali slaosť akú majú teraz.” Vodca Hnedých Elfov odpovedal s rezervou, “Kto si, Ľudský Mág? Čo sa nám to snažíš nahovoriť?”
“Moje meno je Desparion a som len obyčajný mág. Ale mám moc, ktorú potrebujete. Môžem vám pomôcť získať čo potrebujete, a za odmenu mi dáte to čo potrebujem ja.” “To čo ty potrebuješ? A čo to má byť?”
“Vaša mladosť. Tajomstvo vašeho večného žibota.” Na Desparionových kútikoch sa zjavil drobný úsmev. “Aj keď som zručný v mágii, Som len človek a dĺžka môjho života nie je ani sto rokov. Takže, kráľ Hnedých Elfov, aká je tvoja odpoveď? Môžeme si navzájom pomôcť získať čo potrebujeme.”
Zaslepení túžbou po moci ktrú Desparion ovládal, Hnedí Elfovia súhlasili z podmienkami a učili sa od neho temnú mágiu. Desparion na oplátku dostal tajomstvo nesprteľnost a spokojný opustil lesy.
Elfovia keď sa to dozvedeli vyhnali Hnedých Elfov ktorí opustili Einhasad a začali uctievať Gran Kaina. Vypukol boj medzi Elfmi. Hnedí Elfovia vycvičení Desparionom použili smrteľné kúzlo na vyhladenie Stromových Elfov. Stromoví Elfovia so svojim posledným vydýchnutím uvalil kliatbu na Hnedých Elfov. Kliatba nakazila lesy Hnedých Elfov a tí sa stali rasou temna. Odvtedy boli Hnedí Elfovia známi ako Temní Elfovia.
Episoda 16: Koniec Zlatých Časov
Zlatý vek Elmoredenu prišiel približne tisíc rokov po jeho založení za vlády Imperátora Baiuma. Baium vytvoril najsilnejšiu armádu v histórii Elmoredenu s použitím svojej charizmy a vodcovských schopností. Armáda potlačila orkov, ktorí mali značný vplyv v severných častiach Elmoru do čierneho lesa teraz známeho ako Orkské Kráľovstvo. Baiumova armáda ďalej útočila na Perios a obsadila južné územia Gracie.
V pokročilejšom veku sa Baium prestal zaujímať o dobývanie a sústredil sily kráľovstva na výstavbu veže, čo by siahala až do nebies.
“Moje menovzbudzuje strach v každom kúte kontinentu. Desiatky tisíc životov môže byť zničených, alebo ušetrených mávnutím mojej ruky. Moja moc je obrovská. Nemôžem však uniesť to, že moja moc bude trvať len niekoľko dekád! Nie — získam večný život od bohov a budem vládnuť svojmu kráľovstvu naveky!”
Baiumova obrovská veža sa stavala tridsať rokov. Chcel sa po veži vyšplhať do sídla bohov a získať tajomstvo večného života. Keď sa tam dostal, bohovia mu oponovali a dali túto odpoveď:
“Dieťa podradných ľudí, a podradný človek sám: Ty sa opovažuješ zaťažovať nás prosbami o svoj večný život? Nič si sa nenaučil z lekcie obrov? Tak dobre, ak chceš večný život dostaneš ho.”
Baium na seba priniesol hnev bohov a tí ho uveznili na vrchole jeho veže. Po náhlom zmiznutí imperátora sa strhol boj šľachtických rodov o získanie dedičstva trónu. Množstvo aristokratov si tiež robilo nárok na trón a celé kráľovtvo Elmoredenu zachvátil vnútorný konflikt. Náklady a práca na výstavbu veže zanechali kráľovstvo aj tak v dosť oslabenom stave. Poslednou kvapkou boli konflikty o rozbitý trón. Mocné kráľovstvo Elmoredenu, žijúce po tisíc rokov začalo upadať. Za necelých dvadsať rokov bolo úplne zničené.
Episoda 17: Návrat k ohništi
Príbeh pri ohníčku, vymenený za jedlo a teplo ohňa sa začal uberať zlým smerom. Nepoznali sme totožnosť tohto cudzinca a ani to prečo nám vypráva tieto príbehy. No napriek tomu sme pozorne počúvali a ani sa nepohli ako keby nás držala nejaká neviditeľná sila v našich sedadlách.
Muž sa choval ako keby sme tam ani neboli. Pozbieral suché drevo a triesky okolo neho a hodil ich do uhasínajúceho ohňa. Plameň, ktorý už vyhasínal, sa znova rozhorel jasnou žiarou. Mujž sa na nás ani nepozrel a začal znova rozprávať.
“Môj príbeh sa takmer končí. Príbeh ktorý vám poviem teraz je známy - je to príbeh ľudí ktorí žijú dodnes. Toto je príbeh kontinentu po páde Elmoredenu.”
Episoda 18: Boj o Kontinent
Aj keď pád Elmoredenu spomalil pád kráľovstva Periosu, nič nemohlo zastaviť postupujúcu pliagu z Gracie na južné územia, ani devastujúcu zimu zo severu. Tak ako Elmoreden aj Perios skončil v zaprášených svitkoch histórie.
Po páde týchto mocných kráľovstiev, zem ostala v strašných nepokojoch a temné časy pripomenuli dozvuky Veľkej Pliagy. Ľudská aristokracia navzájom bojovala medzi sebou o prvenstvo a niektorí dali iným rasám územia výmenou za vojenskú moc. Orkovia sa chytili tejto šance a znovu dali pocítiť svetu svoju silu. Zmobilizovali armádu a vypravili sa zase raz na svoju cestu obsadiť kontinent. Ich armády boli silné a čoskoro dobili severné časti Elmoru, ale boje medzi vzenšenými a podradnými orkami ich oslabili.
V tomto konflikte neostávalo Elfom nič iné ako bojovať so svojimi vlastnými Temnými bratmi. A trpaslíci ktorí nemali šancu proti silným orkom boli zatlačení nabok.
V tomto čase sa zrodila dominantná ľudská skupina, známa ako kráľovstvo Elmoru. Ich tvrdenie, že boli potomkami Elmoredenu, bolo akceptované, lebo boli silní a mali oceľ za svojimi tvrdeniami. Armáda Elmoru mala mnoho krvavých stretov s orkami. Vojna trvala niekoľko rokov s obrovskými stratami na oboch stranách. Sily boli vyrovnané, a aj keď ľudí bolo viac, sila orkov sa im vyrovnala. No na konci sa armáda orkov vzdala a vrátila naspäť do ich územia kde mohli zbierať sily a plánovať pomstu. Tí trpaslíci ktorí prežili boli vyhnaní z územia ľudí hlboko do Spine Mountains (Ostnaté Hory, pozn. prekl.)
Vyčerpaná armáda Elmoru konečne získala moc nad severným územím a vybrala sa na juh aby zjednotila kontinent pod Elmorskou vlajkou. Ale spojenie kontinentu sa nekonalo. Oren, najmocnejšie z južných kráľovstiev, odrazilo útok silnou mágiou a vycvičenou armádou a Elmore sa nemohol zrovnávať so silou tejto armády odhodlanou chrániť svoje územie.
Rôzne južné kráľovstvá prosperovali pod vedením Orenu a začali formovať národ. Tieto kráľovstvá navzájom držali rovnováhu a boli silné a prosperujúce.
Episoda 19: Vznik Kráľovstiev
Vojny trvali niekoľko generácií a z chaosu vznikli prvé snahy o spojenectvo v Gracii. Muž menom Paris, s jeho vojenskou mocou a ohromnou silou priniesol jeho ľuďom slávu a vyhral mnoho bojov a obsadil územie v mene Beheima.
Paris sa stla legendárnym keď sa on a jeho armáda postavili proti zlomyseľným horalom z Quaseru. Tor, najsilnejší bojovník Quaseru, utŕžil v zúfalom boji od Parisa ťažkú ranu. Tor nikdy predtým neprehral súboj a legenda vraví že zranený Tor povedal, “Si skutočne človek? Taká sila, taká rýchlosť!”
Paris stál nad svojím nepriateľom a rozhladol sa po okolí a odpovedal, “Tak moc si želám zjednotiť toto územie… Statočný bojovník zo severu, prisahaj mi vernosť a spolu porazíme všetkých ktorí sa nám postavia.”
A tak Paris viedol Rytierov Bieleho Sokola, Divokých Rytierov a teraz aj jeho novýchg spojencov horalov po území Gracie a dosiahol veľa vojenských víťazstiev. Územie Beheimu sa rozrástlo na päťnásobok svojej pôvodnej veľkosti a Paris vyvolal vzburu proti vznešeným a dosadol na trón.
Medzitým južné oblasti tiež prekypovalii aktivitou a mnohí boli zaskočení správami o nepokojoch medzi Graciou a Elmorom. Charizmatický vodca Raoul viedol svoju vlastnú kampaň na vytvorenie sily pod jeho vlajkou. Šikovný rozprávač Raoul neporazil nepriateľov zbraňami, ale slovami. Jeden z jeho prejavov vyzeral asi takto:
“Páni zeme! Čo nevidíte čo sa deje za našimi hranicami? Strašní nepriatelia sa rútia na nás kým sa tu rozprávame! Kráľovstvo Elmoru už dlho túži po našom bohatstve a čaká len na pravý moment na útok. A keď sa Gracia za morom rozhodne tiež zaútočiť, sme stratení! Nemáme inú možnosž ako zjednotiť sa pod spoločnou vlajkou a pripraviť sa na vojnu.”
Raoul použil presviedčanie aby pevne spojil južné krajiny. Ale hrozba Elmoru nebola taká veľká ako sa zdalo lebo mali plno práce s povstaním orkov na to aby sa zamerali na Aden.
Bez ohľadu na to, Raoul najprv spojil sily s jeho lojálnym spojencom Innadril, a spolu tieto krajiny sformovali kráľovstvo Aden. Na rozdiel od Parisa Raoul viedol nekrvavú kampaň a zašiel na západ aby získal Giran a Dion.
V Orene sa Raoul po prvý krát stretol s odporom. Oren sa ustanovil za vodcu južných krajín a neprijal iného vodcu ako seba samého. Eventuálne sa tieto dve kráľovstvá začali škriepiť, ale Aden šikovne získal víťazstvo. Gludio, ktoré bolo svedkom tejto potyčky sa dobrovoľne rozhodlo pridať k Adenu a tým zavŕšil spojenie Adenu. Potom sa Raoul stal spojeneckým kráľom.
Episoda 20: Dediči územia
Čoskoro po zjednotení Adenu si Grácia podrobila svoje vlastné územie, keď zvyšok opozície, Hwuh, padol do rúk Parisovi. Paris spravil hlavným mestom Arpenino a reorganizoval štruktúru kráľovstva.
Teraz mocný Aden dokázal, že je silný a nehodno sa s ním zahrávať, keď sa úspešne ubránili útoku Elmoru. Po náhlej smrti Raoula sa začala nová kapitola v histórii Adenu. Elmore cítil, že Aden je zraniteľny a opakovane napadal severné časti Adenu. Raoulov nástupca, Trabis, dokázal odradiť útočníkov, ale zomrel po nakazení záhadnou chorobou. Dalším v poradí na trón bol šesťnásťročný Amadeo.
Keď sa to dopočul Paris, potešil sa, “Nebesá sú naklonené našej Grácii! Šesťnásťročný kráľl? Toto bude pád Adenského kraľovstva!”
No Paris kruto podcenil mladého Amadea. Chlapec briliantne obránil masívny útok Elmoru a Paris cítil, že jeho šanca poraziť Aden sa stratila. Ignoroval rady všetkých svojich radcov, vrátane svojej pravej ruky, muža zvaného Dillios, a spustil masívny útok na Aden po mori aj po súši. Výsledok bol katastrofálny. Asteir, vyhnaný kráľ Elmoru sa pridal k Adenu, dlhoročnému nepriateľovi jeho otca.
“Nemáš v sebe kúska hanby? Mal by si sa nabodnúť na svoj meč za to, že si sa pridal k nepriateľovi tvojho otca!” kričal nahnevaný Paris. Asteir mu odpovedal, “O toho holobriadka sa postarám neskôr, ale teraz si ty moja hlavná korisť.”
Bitka o Giran zvrátila priebeh vojny, a vojská Gracie, porazené a demoralizované, sa vrátili do ich kraja. Parisova porážka vo vojne s Adenom na ňom zanechala veľkú jazvu, lebo nikdy predtým nepoznal prehru. Paris neskôr ochorel a zomrel.
Nástupca trónu Gracie bol muž menom Carnaria, o ktorom si mnohí mysleli, že nie je vhodný pre kráľovstvo. Opozičný Cucarus vystupoval proti Carnariovi. Verný radca, Dillios, pomohol Cucarusovi získať popularitu u obyvateľov Grácie, a Carnaria rozdelil kráľovstvo na dve časti. Severná a Južná Grácia sa stali trpkými nepriateľmi a ich spor ich značne oslabil.
Toto boli vynikajúce správy pre Amadea, a využil prestávku vo vojne na posilnenie Adenu. Jeho snahou vstúpili Aden, Elmore a Gracia do mierovej zmluvy a nastal krehký mier.
Episoda 21: Epilóg
Keď muž dokončil svoj príbeh, začalo už na obzore svitať. Dlhá noc uplynula a blížil sa úsvit. Z ohňa už nič neostalo okrem tlejúceho popola. Vyprávač si opäť zapálil fajku a zhlboka sa nadýchol.
“No, môj príbeh sa tu končí. S postupom času bude ale určite pokračovat. Kto vie, možno aj vaše mená budú raz v tomto príbehu…”
Začalo sa predierat slnečné svetlo a ja som cítil že mi niečo veľmi dôležité uniká. Dalo to dosť námahy nájsť môj stratený hlas a spýtať sa, “Kto ste? Prečo ným hovoríte tieto príbehy a odkiaľ ich vlastne viete?”
Muž sa bez slova postavil na nohy. Ako sa postavil, bol väčší! Vyzeral celkom normálne keď sedel, ale teraz bol obrovský, aspoň dvadsať stôp vysoký - a vrhal na nás všetkých tieň. Jeho obrysy ostali skryté pod kapucňou. Potom sa pomaly a potichu začal strácať… Dalo sa to popísať ako rozplývanie sa po okrajoch a potom sa vyparil v závane vetra, Bol preč ako prach.
Nič nám nepovedal, ale myslím že viem, kto to bol. Skrývanie svojej podoby a vyprávanie historiek rasám tohto sveta je presne to, čo by robil ten, čo tu bol od samého vzniku sveta. Možno práve ten, čo stvoril ľudí…
Přeloženo z oficiálních webových stránek: http://www.lineage2.com/
Copyright © L2portal.cz
